null Mapování kociánku dvoudomého v CHKO Beskydy

AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy

Mapování kociánku dvoudomého v CHKO Beskydy

7. 12. 2023

Českou botanickou společností byla tato drobná rostlina z čeledi hvězdnicovitých zvolena Rostlinou roku 2023.

Kociánek dvoudomý, vědeckým jménem Antennaria dioica, je drobná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Jedná se o příklad druhu, který byl v minulosti na území České republiky poměrně hojný, v posledních letech však výrazně ustoupil a mnohde i vymizel. Českou botanickou společností byl proto zvolen Rostlinou roku 2023 (více informací o akci naleznete zde). Je silně ohroženým druhem naší květeny (EN, C2t – silně ohrožený taxon, vzácný a ustupující), zákonem chráněn není. Roste ve světlých listnatých lesích a borech, v lesních lemech, na pastvinách, pasekách a při okrajích cest, v pásmu od nížin až do hor. V nížinách je již vzácností, častěji jej najdeme ve vyšších polohách. Pro svůj růst vyžaduje prosvětlená místa s nezapojenou vegetací, ideální jsou plošky holé půdy. Kvete v květnu až červnu. Po odkvětu přerůstá statnějšími druhy a v zapojené vegetaci se již špatně hledá.

Z CHKO Beskydy pochází údaje o jeho výskytu hlavně z Horního Pobečví, a dále pak z oblastí Vsetínských vrchů a Javorníků. V Moravskoslezských Beskydech téměř chybí.

V letech 2022 a 2023 jsme se na území CHKO Beskydy kociánku věnovaly v rámci projektu Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a inventarizace maloplošných zvláště chráněných území v národně významných územích v České republice. Cílem bylo ověřit jeho výskyt na vybraných historických lokalitách. Měly jsme za úkol ověřit jeho výskyt na patnácti lokalitách, přičemž některé záznamy byly i více než 30 let staré. Druh jsme nalezly pouze na třech lokalitách. Jejich společným jmenovatelem je absolutní absence konkurenčně velmi zdatného mechu kostrbatce zeleného (Rhytidiadelphus squarrosus), nízké zastoupení mechorostů vůbec a jen řídký porost cévnatých rostlin skýtající prostor pro kociánek. Vždy šlo o stanoviště s dostatkem slunečního svitu. Některé lokality jsou extenzivně spásány ovcemi, jiné jen pravidelně koseny a některé se nacházejí ve výklencích při okraji smrkového lesa, kde jsou specifické stanovištní podmínky, které nevyhovují ovsíkovým druhům z okolní louky (např. výsušný jižní svah, kyselejší pH díky smrkovému porostu, apod.).

Mimo ty ověřené je zde i pár lokalit s možným výskytem kociánku, kde jsme jej ale nepotvrdily. Důvodem může být přílišná degradace stanovišť konkurenčně zdatnějšími druhy, ale někde třeba i kontrast mezi rozsáhlostí okolních pro něj nevyhovujících luk a malou velikostí izolovaných ploch, které by mohly sloužit jako refugium druhu (pásy podél okolních lesů nebo hromadisek).

Na ostatních lokalitách kociánek zaznamenán nebyl ze zjevných důvodů – absence pastvy, zarůstaní, absolutní převaha mechu kostrbatec v mechovém patře, tedy žádné plošky holé půdy, které vyžaduje. O možném výskytu druhu v minulosti na takových lokalitách svědčí už jenom poslední zbytky vzácnějších druhů orchidejí – např. prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), jejichž množství se dá na celém stanovišti/louce často spočítat jen na prstech jedné ruky.

Autorky: Petra Chalupová, Věra Koutecká

Foto 1: Kociánek dvoudomý na pasínku v Horní Lomné.

Foto 2: Prstnatec bezový na pasínku v Horní Lomné.

Foto 3: Typický porost nízké řídké vegetace na pasínku v Horní Lomné.

Foto 4: Kociánek dvoudomý ve výklenku při okraji lesa v Malých Karlovicích.